Takzvané mikropůjčky

Obchod s chudobou

Další z našich příspěvků se bude věnovat praktickým zkušenostem se společnostmi, které jsou skutečnými "obchodníky s chudobou".

Na prvním místě je nutno pojem "obchodník s chudobou" okomentovat. Z mého pohledu nelze uvedeným pojmem označit postavení věřitele, jakým je například pronajímatel, bytové družstvo, SVJ. Přesto i uvedení věřitelé jsou někdy v rámci mediální zkratky, případně v rámci populistického vystupování politických představitelů, označováni za obchodníky s chudobou.

Opravdový obchod s chudobou probíhá v rámci poskytování některých spotřebitelských úvěrů a zejména pak při poskytování tzv. "mikropůjček". V tomto oboru často dochází k flagrantnímu poškozování práv dlužníků. Úvěrující společnosti často účtují nemravné úroky či se spotřebitelům snaží tvrdit, že dluh nelze plnit částečně či ve splátkách. Pak je těmito společnostmi nabízeno řešení v podobě "prodloužení splatnosti" - samozřejmě za poplatek. Při nastaveném způsobu řešení dlužník pod vlivem informací, které mu poskytuje věřitel, raději opakovaně platí za prodloužení splatnosti, než aby uvedenými platbami platil postupně jistinu dluhu a efektivně tak umořoval poskytnutý dluh. V důsledku podobných způsobů řešení pak dlužník zaplatí věřiteli mnohonásobek původně půjčené částky, a přesto ze samotného dluhu neuhradil vlastně nic; není výjimkou, že půjčená částka činila 8.000,- Kč a na poplatcích za prodlužování splatnosti dlužník zaplatil 24.000,- Kč a stále mu však vůči věřiteli existoval dluh 8.000,- Kč. Pokud by dlužník platil jistinu dluhu a nevycházel z informací věřitele, měl by dluh už 3x splacený.

Popsaný postup je nezákonný a v případě aktivní obrany u soudu nemůže dostát ochrany. To znamená, že pokud by se věřitel soudil a dlužníka hájil advokát, věřitel by neměl šanci soud vyhrát. Většina těchto společností však spoléhá na skutečnost, že se dlužníci případným soudním sporům nebrání. Vedle poukázání na nemravné pokuty, nezákonné poplatky a obecné porušování práva ze strany popsaných společností je nutno podotknout, že v mnohém lze praktiky hodnotit i jako přestupky či za určitých okolností i jako trestný čin. Ze strany společností je v předsoudní komunikaci často užíváno psychologického nátlaku za pomoci pojmů jako je "exekuce" či "exekutor", které mají vzbudit dojem, že společnost je oprávněna sama exekuci provést a vlastně ji už prování. Často se však jedná o plané výhrůžky zaměstnance dané společnosti, který má na starost výběr splátek. Psychický nátlak je pak podporován četností telefonických hovorů, desítkami SMS zpráv či emailů denně apod.

V jednom případě se naše kancelář setkala s výhrůžkou, že příště přijde zaměstnanec společnosti i za asistence policie. Jindy zas bylo dlužníkovi vyhrožováno, že se věřitel dostaví na místo pracoviště dlužníka v pracovní době a za přítomnosti dalších osob, případně je přímo telefonicky kontaktován zaměstnavatel dlužníka s cílem podpořit efektivitu nátlaku na dlužníka. Samozřejmě se jedná o formu zastrašování hraničící s možným naplněním skutkové podstaty trestného činu vydírání či nebezpečného pronásledování.

Dalším a často zneužívaným institutem je pak rozhodčí řízení. Přes bohatou judikaturu a nynější výslovný zákonný zákaz možnosti rozhodčího řízení u spotřebitelských úvěrů se lze stále ještě setkat s rozhodčími řízeními zahájeným ze strany úvěrující společnosti, která je ovládána jedním z českých miliardářů. Se společností spřízněný rozhodce legitimní námitky dlužníka bez dalšího jako nedůvodné odmítne, a to přestože je daná smlouva pro rozpor s dobrými mravy neplatná, což opakovaně v případě dané společnosti vyslovil i Nejvyšší soud ČR. Důvod? Společnost opět spoléhá na to, že se dlužník nebude aktivně bránit, což se bohužel děje. Dlužník pak často skutečně končí v exekuci, ke které by při včasné informovanosti a včasné obraně vůbec nemuselo dojít. Dlužník v popsaných situacích věří informacím, kterých se mu dostává od věřitele, tedy od osoby, která nikdy nemůže sledovat zájmy dlužníka, ale toliko zájmy své vlastní (typicky se jedná o informaci o tom, že na dluh nelze hradit částečně a je třeba zaplatit prodloužení splatnosti, přičemž na platbách za prodlužování pak dlužník uhradí i několikanásobek půjčené částky).

V naší kanceláři Vám s nezákonnými praktikami věřitelů, které byly shora popsány, rádi pomůžeme. Na závěr je nutné připomenout nedávnou novelu zákona o spotřebitelských úvěrech, která by podle aktuálních prognóz měla značně snížit počet subjektů, které budou moci poskytovat úvěry spotřebitelům. Snad uvedené povede k narovnání nezdravého prostředí.